Ačkoli pořád mluvím o tom, jak ráda bych se někam vydala jen tak, bez cestovky, stopem, na vlastní pěst, jsem vlastně pořádný strašpytlík. Kdybych totiž nebyla, už to dávno udělám. Letos v září jsem měla mít takovou premiéru a jet takhle do Litvy, ale nakonec se to celé muselo zrušit (protože kluci jsou dementi, no.). I tak jsem ale se svým ročním cestovatelským přehledem celkem spokojena!
V září jsem stihla dovolenkové Řecko, a aby se neřeklo, že se jen válím na pláži, stihla jsem i jeden den v Soluni, v prosinci jsem málem zmrzla v Krakově, v únoru odletěla do ještě více studeného Turecka (no fakt, při mém příletu -20), v červenci to bylo francouzské Alsasko, do kterého jsem se fakt zamilovala, v srpnu dovolená v Chorvatsku a ještě mě čeká výlet do Německa!
No... asi si nežiju úplně špatně!
Slavnostně si ale slibuju, že začnu hned teď šetřit (haha), aby to další rok mohlo být ještě víc a víc míst a hlavně, abych tam i něco viděla a ne se jen flákala na pláži! A hlavně, abych poznala i nějaké místní lidi. (Já vím, zrovna v Chorvatsku to jde těžko, to už pravděpodobnější potkat cizince v Brně).

Startujem

Je hrozně těžké napsat první příspěvek. A tak už to odkládám několik měsíců. Co se vůbec píše do takového prvního článku?
čau, je mi 22, každý druhý den si říkám, že začnu hubnout a nikdy to neudělám, mám ráda chipsy chilli-limetka, každý týden mě baví něco jiného (od háčkování až po skládání origami), studuju speciální pedagogiku v Brnču, mám ráda mopsy a nesnáším berušky. A to je ten nejdůležitější výcuc mého života.